Když jsem si pořizoval telefon Siemens ME45, netušil jsem, že budu mít po čtyřech letech problém vybrat jeho nástupce.

Jak jsem vybíral

Již jsem vyrostl z nadšeneckých let, kdy jsem musel mít vždy poslední model mobilu, protože mě ta technologie prostě bavila. Dostal jsem se do fáze, kdy mi stačí, aby mi mobil pokryl mé potřeby. Pokud toho bude umět víc, samozřejmě mi to nevadí, ale není to pro mně zase nějaké extra plus.

Dle těchto zásad jsem si vybíral telefon i před čtyřmi lety. Tehdy jsem dospěl k následujícím kritériím:

1. Výdrž
Dobíjet telefon co dva či tři dny je opruz, chtěl jsem, aby telefon vydržel aspoň 4 dny bez nočního vypínání.

2. Velký displej
V dnešní době je běžné, že displej mobilu má lepší rozlišení, než mívala PDA z nedávné doby, ale 4 roky zpět to běžné zdaleka běžné, aby byl displej velký a hlavně plocha byla dobře využita.

3. Odolný
Jsem jen člověk a k telefonu se občas zachovám nehezky. Nechci proto, aby se mi odvděčil tak, jako např. Nokie mému otci, kterému 2x vypadla z kapsy na zem (takže ne z nějaké velké výšky) a vždy to odnesl displej, který praskl. Ne že bych chtěl telefon používat místo kladiva, ale něco vydržet musí.

4. Infraport
Mobilní kancelář sice nepoužívám denně, ale občas ano a připojení k netu odkudkoliv, kde je signál, je pro mně nutnost.

5. Diktafon+záznamník
Občas si potřebuji udělat nějakou poznámku nebo nahrát kus hovoru, abych nemusel lovit tužku a papír uprostřed hovoru. Stejně jako infraport to sice není funkce, kterou používám každý den, ale někdy je prostě k nezaplacení.

6. Hlasové vytáčení
Zpočátku jsem si myslel, že je to blbost a člověk to může využít akorát tak na frajeření. Postupem času jsem přišel na to, že je to skvělá funkce, zvlášť když mám na tlačítka 1-9 nastaveny ty nejpoužívanější funkce (kalendář, GPRS, IrDA, kalkulačka…) a tudíž nemám žádnou jinou možnost, jak využít rychlé vytáčení bez dlouhého hledání v obsáhlém adresáři.

7. Profily + skupiny volajících
Poznat dle zvonění, zda mi volá někdo z rodiny, pracovně nebo zcela neznámý nebo přepnout si jednou funkcí telefon do režimu, kdy jsou všechny tóny vypnuty, vibrace taktéž (protože vibrace je někdy hlučnější než vyzvánění, zvláště leží-li telefon na stole) a příchozí SMS či volání se pozná jen dle slabého pípnutí, to je základ k tomu, aby člověk svým mobilem zbytečně neotravoval okolí.

Vyhrálo to Siemens

Tyto požadavky tehdy nejlépe splňoval Siemens ME45. Toho stařečka mám dodnes a stále skvěle funguje. Jeho odolnost se mi už mnohokrát vyplatila. Jednou jsem o něj měl opravdu strach. To tenkrát, když si s ním hrála bratrancova tehdy asi dvouletá dcera v prvním patře na balkóně, zatímco my jsme seděli dole na dlážděné terase a povídali si. Najednou bratranec povídá „Hele, dej si pozor na telefon, Terezka si s ním hraje“. Já na to: „Neboj, je odolný, musí něco vydržet!“. No a jako by to Terezka slyšela, hodila s tím telefonem po nás. Křuchnutí na dlažbu napovídalo, že si budu muset začít shánět nový telefon. Ale chyba lávky, soudruzi z Německé spolkové republiky odvedli dobrou práci. Telefon jsem zapnul, on naběhl a šlape dodnes. Sice jsem se tehdy tvářil ve stylu „vždyť jsem říkal, že je odolný“, ale samotného mě překvapilo, že nepraskl displej nebo integrovaná anténa.
Bohužel čas plyne a telefon zastarává. Je stále ve velmi slušném stavu, ale zejména baterie má ta nejlepší léta již za sebou. Výdrž 2-3 dny s nočním vypínám je nic moc, zpočátku telefon vydržel 7-8 dní. Jinak však moje požadavky stále splňuje, takže nástupce nijak aktivně nesháním. Říkal jsem si ale, že omrknu situaci na trhu, co bych si případně mohl pořídit.

Jak vybírám dnes

Původní požadavky jsem maličko pozměnil. Místo IrDA bych raději Bluetooth, dnes už ho mé PDA podporuje (tenkrát nikoliv) a je přece jen pohodlnější. Dále bych upřednostnil černobílý displej, protože ty barevné nádhery, co žerou hodně baterky, jsou bez podsvícení nepoužitelné. Vídám to ve svém okolí, kdy člověk buď musí podrobně zkoumat displej nebo si ho podsvěcet, aby zjistil, zda nemá zmeškaný hovor či novou SMS. Černobílý displej není tolik atraktivní, ale je čitelný prakticky vždy bez podsvícení a to je hlavní. No a když bych si měl vybrat ještě nějakou funkci, která by se občas hodila, byla by to podpora Javy. Ne vždy s sebou tahám i PDA (o tom chci napsat příště) a mít v telefonu funkce, které tam původně nebyly, se může hodit. Dále bych nechtěl Véčko. Pár známých ho má a je fakt otrava pro každé použití telefon otvírat nebo luštit blešky na malém vnějším displeji.

Shrnu-li to, požadavky nijak přehnané, myslel jsem si, že výběr bude opravdu široký. Těžce jsem se přepočítal a doplatil na to, že již nesleduji, která firma jaký nový kousek vyrobila a co vlastně umí. V hledání mi pomohl propracovaný katalog na MobilManii.

Hledané parametry jsou:

V prodeji – ano
Bluetooth – ano
Hlasové ovládání – ano
Skupiny volajících – ano
Vyzváněcí profily – ano
Záznamník – ano
Připojení k netu přes Bluetooth – ano
Diktafon – ano
Konstrukce – klasická

Bohužel vypadla možnost hledání dle odolnosti, což je velká škoda. Výsledkem hledání je, že z těch sedmnácti nalezených telefonů je 12 Nokií a 5 Sony-Ericssonů. Nokie je značka, kterou bych nerad rozebíral. Je mi jasné, že pro většinu lidí je Nokie podobně jako VW u aut ta nejlepší značka, co dělá nejlepší modely a kdo jí nemá, není IN. Mně prostě Nokie děsně nevyhovuje ovládáním, přístupem „já vím lépe než ty, co vlastně chceš dělat“ (podobně jako Windows) a ukecaností ve stylu „Opravdu smazat zprávu? Mažu zprávu… Zpráva smazána… Návrat do složky“, vše doprovázené patřičnými zdržujícími animacemi (i když se dají tlačítkem přeskočit, otravují). Navíc jsou to telefony předražené a nespolehlivé. Soudě dle zkušenosti mj. vlastní, jelikož jsem si jí kdysi i koupil, protože jsem ještě nevěděl, jak mi bude nevyhovovat.

Ani jeden z nalezených telefonů není odolný a všechny mají barevné displeje. U Sony-Eriscssonů mám opět trochu výtku k ovládání. Zatímco Siemens je takový chytrý telefon, nabízí na různých místech nadstandarně přítulné ovládání, Sony-Ericsson je na tom podobně jako před lety má bývalá R320. Uměla toho hodně, ale tak tupě, jednotlivé funkce nebyly úplně dotaženy do konce a kvůli neintuitivnímu a nedokonalému ovládání se hůř využívaly.

Co závěrem?

Ne, že by telefon ME45 neměl chyby. Vadí mi, že nemá čas u odchozích hovorů, takže se nemůžu zpětně podívat, kdy jsem komu volal. Vadí mi, že nepracuje korektně s diakritikou v telefonních seznamech. Že nedokáže podsvítit displej při příchodu SIM-Toolkitové zprávy apod. Ale celkově mi vyhovuje a mně nezbývá nic jiného, než se poohlížet po nové baterii, protože jakýkoliv upgrade na nový telefon by pro mně paradoxně znamenal, že bych si pohoršil. Je mi z toho docela smutno, kam ten svět spěje. Hlavně že každý mobil musí mít foťák, extravagantní design a různé pitomosti, ale – z mého pohledu a bohužel asi značně menšinového – užitečné funkce místo aby se přidávaly nebo aspoň zůstávaly, tak ubývají.