Zase jedna negativní zkušenost, tentokrát z bankovního sektoru.

Chystám se (konečně) na dovolenou. Jdu rozměnit nějaké peníze, abychom měli za humny z čeho vyžít. Kurzy českých bank jsou tak mizerné, že každý normální člověk mění peníze v pouličních směnárnách. Jelikož jsem potřeboval vyměnit množství peněz přesahující můj týdenní limit na kartě, zastavil jsem se na pokladně v pobočce blízko směnárny.

Napadlo mě, že když už jsem na pobočce, zařídím k mé kartě VISA také připojištění pro manželku. Ostatně na cestovní pojištění ke kartě, v tomto případě od AIG, nedám dopustit, limity a krytí dostatečné a cena úžasná. Vždy proplatili, co měli, ať šlo o nehodu v Thajsku nebo o horskou nemoc v Bolívii.

Od pokladny jsem přešel k přepážce, slečně jsem sdělil své přání a předal kartičku od účtu. Chvíli něco cvakala do počítače a pak mě dostala do kolen: Váš účet je veden u pobočky XXX, musíte jít tam. Ptám se: Pardon? a ona opět s úsměvem Musíte si to zařídit tam, kde máte vedený účet.
V tu chvíli jsem si myslel, že jsem se strojem času přenesl o 200 let zpátky. Na co mají banky výpočetní systémy za stamilióny? K čemu jsou jim on-line propojené pobočky, když mě kvůli podpisu na kusu papíru hodlají hnát přes půl Prahy?