Archiv pro rubriku: Různé zážitky ze života

Proč Booking.com a nikoliv přímou rezervaci?

Dostal se ke mně odkaz na článek Rezervujte přímo na iDnes. Kdo chce, může si ho přečíst, kdo nechce, tak mu dám malý kompresor: hotely platí Bookingu 13-20 procent provize, nelíbí se jim to a lákají hosty, ať si rezervují své pobyty přímo na stránkách hotelu.

Pokračování textu Proč Booking.com a nikoliv přímou rezervaci?

Víte, jaký je rozdíl mezi ISS a Raiffeisen stavební spořitelnou?

Představte si, že potřebujete jeden pitomý formulář od Ideální stavební spořitelny (ISS). Návštěva by mohla vypadat například takto:

Já: Dobrý den!
ISS: Dobrý den, mohu nějak pomoci?
Já: Ano, chtěl bych požádat o formulář pro ukončení smluvy.
ISS: Tady jde. Potřebujete něco vysvětlit nebo s něčím pomoci?
Já: Ne, díky. Nashledanou.
ISS: Nashledanou.

Příjemná záležitost na půl minuty.

A teď si představte, že podobně primitivní úkon potřebujete u jedné z nejhorších stavebních spořitelen, Raiffeisen stavební spořitelny (RSTS). Můžete narazit stejně jako já. Má návštěva vypadala zhruba takto:

Já: Dobrý den!
RSTS: Dobrý den.
Já: Potřeboval bych o formulář pro ukončení smluvy.
RSTS: Vaši občanku, prosím.
Já: ???? Pardon?
RSTS: Potřebujeme občanku Vaši občanku, prosím.
Já: ???? K čemu?
RSTS: Potřebujeme ověřit, zda máte smlouvu opravdu u RSTS. (malá vložka: už se vám někdy stalo v obchodě, když jste kupovali pánvičku, že po vás chtěli paragon, abyste prokázali, že máte sporák a tudíž na čem vařit?)
Já: Pardon, tak to snad vím.
RSTS: Stejně potřebujeme občanku Vaši občanku.
Já: A proč, prosím?
RSTS: Potřebujeme smlouvu ověřit.
Já: Ale já jsem nechtěl ověřovat smlouvu, já jsem potřeboval obyčejný formulář.
RSTS: Ale to by si pro něj mohl přijít kde kdo jen tak z ulice!
Já: Ano, to skutečně mohl. Na tom je něco špatně?
RSTS: Ehm. A kdo vám to bude vyplňovat?
Já: Já, proč?
RSTS:  A kdo vám to bude ověřovat?
Já: Co, ověřovat?
RSTS: No podpis na té smlouvě! Ten musí být ověřen a to děláme my!
Já: U zůstatků nad 500 tisíc to stejně ověřovat nemůžete a musím na Czechpoint.
RSTS: No to je pravda. No to jsem ještě nezažila… (konečně jde pro formulář)
Já: Děkuji, nashledanou.
RSTS: Počkejte, kam to budete posílat?
Já: No na účet.
RSTS: Já myslela tu výpověď.
Já: Na centrálu, samozřejmě.
RSTS: Aha.
Já: NASHLEDANOU!

Pro podezřívavé čtenáře uvedu, že nemám snědou pleť, nemám mongoloidní vzhled a nejsou ani jiné důvody, proč by se v RSTS mohli domnívat, že jsem dementní, nesvéprávný nebo mentálně postižený.

Jediné vysvětlení, které mám, je to, že jde o zazmrděnou a zavohnoutěnou firmu. Navíc se jim to tam šíří v rámci rodiny, viz historka z minulého týdne.

Raiffeisen – nové synonymum pro demenci?

Kdysi dávno jsem měl účet v tehdy naprosto průkopnické Expandia Bance. To bylo v roce 1998. Expandia banku vzal čas, zakladatelé provedli úspěšný exist a nový majitel ji v roce 2001 přejmenoval na eBanka. Skvělé bankovnictví zůstalo.

Vzhledem k  přístupu nového majitele  k dodržování slibů apod. tento ústav získal brzy mezi lidem přezdívku jEbanka. A protože vrána k vráně sedá, koupila ji nakonec Raiffeisen banka. Psal se rok 2006 a eBanka stále používala systém (minimálně na klientské straně) z roku 1998. Nebylo na tom vůbec nic špatného, protože ten osm let starý systém byl tak revoluční, že na nátlak klientů Raiffeisenka systém eBanky ponechala a funguje dodnes (rok 2015).

Tak jsem se, aniž bych to měl v úmyslu, dostal do spáru firmě, se kterou mám jen ty nejhorší zkušenosti. Nicméně systém z Expandia Banky funguje dobře a protože jinak o té příšernosti jménem Raiffeisen nevím, tak mě to ani nějak netrápí.

Až do minulého týdne. Ta banda šmejdů (jinak to nazvat neumím) mi poslala dopis, že v souladu s VOP mi nyní začnou vystavovat jinou platební kartu, než doposud. A že pokud se mi to nelíbí, mám v souladu s VOP právo tuto změnu odmítnout. Pokud neodmítnu, mají za to, že souhlasím.

Jsem přesvědčen, že jediným důvodem, proč to banka dělá a proč se tak brání odmítnutí, je skutečnost, že od MasterCardu by dostávala vyšší provize za mé platby kartou, než jaké má nyní od Visy.

Takže banka jako seriózní instituce? Nenechte se vysmát! Tak jsem koukl do VOP, kde se připouští písemné odmítnutí a tak jsem jim ho napsal.

Netrvalo dlouho a banka mi odvětila, že takhle na dálku se mnou nic dělat nebudou a že musím na pobočku. Šmejďárna non plus ultra. VOP prostě dodržovat nebudou, proč se měli tak hloupě omezovat? Prostě si vymyslí něco, co jsem po nich nechtěl a začnou mi to nutit stylem „mlčení je souhlas“ a když se ozvu, že to nechci, tak mě „vyfakují“, ať je s tím neotravuju a padám si to vyřešit na pobočku.

Kdyby chtěli být aspoň o trochu menšími šmejdy, tak udělají  zaškrtávátko v bankovnictví nebo něco, aby se člověk mohl vyjádřit rychle, snadno a ověřeně -ale to oni ne. Kašlou na své VOP, kde písemné odmítnutí vysloveně připouští (koho by to zajímalo, VOP jsou zde a je to v bodě 1.6) a zkouší se vás zbavit, že vás poženou na pobočku. Až urgence na vyšších místech zabrala a nakonec se rozhodli akceptovat moje odmítnutí. Pokud si myslíte, že se mi za to nahánění na pobočku omluvili, tak jste asi spadli z višně.

Tu akceptaci udělali na poslední chvíli, protože už jsem byl rozhodnut, že pokud mě na pobočku poženou, tak namísto odmínutí jim tam rovnou účet zruším a zůstanu u Fio Banky, kde už účet samozřejmě mám a která je takovou bankou, kterou, slovy reklamy, člověk fakt může mít rád.

Noto.cz – další podvodník v žumpě českých e-shopů

Naprostá klasika. Elektronický obchod inzeruje zboží skladem. Tak ho objednáte a pak se dozvíte, že ho skladem nemají ani oni, ani dodavatel. Ukázkové použití metody HHTD – hlavně ho tam (myšleno „k nám do obchodu“) dostat. Jistě, pokud by zboží inzerovali poctivě, že ho nemají, tak nakoupím jinde, kde ho seženu. Uvedené jednání je zcela ekvivalentní tomu, když si zavoláte od obchodu, zda mají skladem mixér, oni řeknou, že ano a když tam dojedete, tak se dozvíte, že ho nemají, ale můžete si koupit třeba kávovar.

Pokračování textu Noto.cz – další podvodník v žumpě českých e-shopů

Mironet – jistota termínu nedodání

Ve firmě Mironet si velmi dobře všimli toho, co lidi při nákupu v internetových obchodech trápí. Jedním z častých a řekl bych velmi rozšířených problémů je to, že zboží vedené skladem jako skladem není a že vůbec nevíte, kdy a zda vám vůbec přijde. Takže Mironet vyrukoval s reklamou „jistota termínu dodání“.

Pokračování textu Mironet – jistota termínu nedodání