Ne, opravdu mi v nynějším chladném počasí nezamrzá mozek. Dnes se podělím o zajímavý tip.

Kdo již četl můj blog, zvláště pak sekci věnovanou exotické kuchyni, nemohl si nevšimnout mé fascinace thajskou kuchyní. Ta je mimo jiné specifická požadavkem na naprosto originální ingredience, které u nás běžně nemáte šanci sehnat. Zeptejte se ve vaší zelenině na galangal (galgán) či tamarind, v potravinách požádejte o kokosové mléko, sušené olihně a krevety nebo sépiovou omáčku. Budou na vás pravděpodobně koukat ještě podivněji než vy teď na titulek článku, kde Wikipedii nazývám oborovým slovníkem.

Většina ingrediencí zmíněných v předchozím odstavci se dá sehnat v asijských (u nás převážně vietnamských) tržnicích. Ve vietnamských obchůdcích s potravinami populárních zvláště v Praze pod honosnými názvy jako „Asia shop“ pravděpodobně neuspějete – tam mají kupodivu převážně alkohol a většinou předraženou zeleninu. Velké problémy mám však se sháněním lepivé rýže. Tu jsem zatím nebyl schopen objevit.
Lepivá (nebo také klihovitá) rýže, thajsky ข้าวเหนียว  (khao ňiao) je druh rýže běžný zvláště v regionu Isaan. Narozdíl od běžné rýže je v uvařeném stavu sklovitě průhledná a hlavně se k sobě lepí. Kdo si nyní představí rozvařený slepený blivajz, ten se těžce mýlí. Nejlépe se její lepivost dá představit při popisu správného použití. Rýže se nabírá mezi prsty, přičemž svou lepivostí zaručuje, že uchopíte hrudku, takovou kuličku. Ta se pak namáčí do omáček a jí. Zároveň však k sobě lepí pouze rýže, prsty vám zůstanou čisté a neulepené. V Thajsku se podává na banánových listech a často se z ní dělají různé dezerty. Mám jí moc rád a při vzpomínce na Thajsko si představím kuřecí kousky na špejli a k tomu lepivou rýži:

Zkoušel jsem jí u nás sehnat a nepovedlo se. Třeba ve vietnamských tržnicích, jako např. Sapa v Libuši. Když jsem se snažil popsat, co sháním, nerozuměli mi a ani znalost thajského khao ňiao či anglického názvu sticky rice mi nepomohla. Připadal jsem si jako kontrolor ČOI, odpovědí mi bylo „neumí čeky“.
Dostal jsem nápad, že kdybych zjistil, jak se lepivá rýže řekne vietnamsky, mohl bych uspět lépe než se pokoušet vysvětlovat, že je to thajská rýže, co se lepí.
Zkuste sehnat anglicko-vietnamský slovník. I když seženete, výrazy jako sticky rice tam stejně pravděpodobně nenajdete. Dostal jsem spásný nápad. Najdu-li na perfektní encyklopedii Wikipedia anglický výraz sticky rice, je pravděpodobné, že tam najdu i cizojazyčné ekvivalenty. A vskutku, mrkněte na heslo Glutinous rice (první odkaz na stránce výsledků při hledání výrazu sticky rice) a zjistíte, že vietnamsky se tato rýže řekne Xôi (odkaz):

Ptáte se, zda jsem lepivou rýži nakonec sehnal? Ještě ne, do tržnice se chystám v brzké době, dochází mi galangal, koriandr, jasmínová rýže a řada dalších ingrediencí, které nakoupím najednou. Určitě dám vědět, zda jsem byl úspěšný.

Podobně mi Wikipedia pomohla už častokrát. Zvláště méně běžná slova, případně překlady do exotičtějších jazyků, to je něco, co je bez kvalitních oborových slovníků problém. Avšak pozor, ne vždy jsou hesla v různých jazykových verzích Wikipedie provázána správně!