Vážení prodejci elektroniky a vy všichni okolo: Přestaňme si kazit trh. Asi většina z nás v životě zažila situaci, kdy přišel klient a vyjádřil zájem koupit od vás třeba televizi (nejedná se o výběrové řízení v pravém slova smyslu.) Mohl mluvit asi nějak takhle:
„Dobrý den, jsem pan XY a rád koukám na televizi. Na základě reklamy jsem se rozhodl oslovit Vás s doporučením vhodného modelu televize pro mé specifické podmínky. Jelikož můj rozpočet je omezen, oslovil jsem několik prodejců, aby mi udělali hrubou nabídku, ze kterých si pak vyberu tu nejlepší a jeho autorovi dám pytel dukátů, zlaté prase, princezna a půl království. Máte zájem udělat mi nabídku?“
Asi takhle lákavě ta nabídka zní. Ono se řekne, chce hrubou nabídku, to zase člověk moc neinvestuje. Jenže! Kdo by nedělal hrubou nabídku, když je ve hře pytel dukátů, zlaté prase, princezna a půl království k tomu? No a víte jak to milí prodejci elektroniky, …, víte vy, jak to dopadne? No přece to neuděláme nahrubo, to bychom nic nevyhráli!
A tak se milý pan XY ocitne ve velice potěšující situaci, kdy má k dispozici hned několik kvalitních návrhů s několika nezaměnitelnými doporučeními , a to zdarma. Ano, zdarma! Co kdyby si z nich nevybral? Jednoduše přepíše jméno v hlavičce omluvného e-mailu, kde se praví, že Vaši nabídku nevybral, že vám děkuje za spolupráci, a nazdar. Pak osloví další tucet ochotníků, ze kterých si nakonec možná i vybere, a tomu šťastlivci, který se náhodou trefil do jeho tajemných formulek v zadání o parametrech a vhodnosti produktu, slíbený kšeft udělá. Pan XY je spokojený, šťastlivec také, no a vy máte alespoň položku do portfolia. Zdánlivě se nic nestalo, jenže ouha!
Pan XY se na obchodní schůzce zmíní panu UV, jak že byla jeho taktika výborná, a jako že má teď skvělou televizi. „To je náhodička“, říká si pan UV, „zrovna taky potřebuju novou TV. Udělám to stejně!“ A tak sepíše srdceryvný e-mail o tíživé finanční situaci a naléhavé potřebě nové TV a celý kolotoč se roztáčí znovu, následuje obchodní schůzka a ředitel firmy RS již oslovuje další hordu nedočkavých prodavačů, aby se i oni mohli zúčastnit báječné soutěže o diamantový chleba.
Ano, teď už to trochu přeháním. Chválabohu většina lidí takto nepostupuje a díky jim za to, ale nezastavíme-li tyto pokusy hned v zárodku, může se tento postup rozšířit jako epidemie. Proto si přestaňme kazit trh. Také nepřijdete do restaurace s tím, že nejdřív ochutnáte, jakže to tam vlastně vaří, a že když vám to bude chutnat, objednáte si hranolky s kečupem. Kdyby to takhle dělal každý, restaurace by přišla na mizinu. A tak vás, milí prodejci elektroniky … vyzývám: Buďto podobné žádosti o nabídky bojkotujte, nebo chtějte alespoň konzultovné , které pokryje vaše náklady. Můžete sice pár zakázek vyhrát i bez konzultovného, ale dříve nebo později se zmlsanost zákazníků obrátí proti vám. Vyzývám tedy k jednotě: Konzultovné, nebo bojkot!
Pozn.: Pokud vám připadá, že jsem se úplně zbláznil, nemáte tak úplně pravdu. Zaměňte si TV za webové stránky a prodejce elektroniky za webdesignery a zjistíte, že někteří lidé takto opravdu uvažují a nedělají si legraci, oni svůj boj se zákazníky myslí naprosto vážně.