Receptů na medovníky se povaluje všude plno. Některé recepty med prakticky nepoužívají (ano, to jsou ty recepty typu 100g cukru a 1 lžička medu), jiné mi přijdou takové křupanské „uvaříme Salko“, další jsou se zakysanou smetanou, prostě žádný mi pořádně nevyhovoval. Posbíral jsem znalosti všude možně a výsledkem je medovník, který rád dělávám. Je sice docela pracný, ale mé dcery ho mají velice rády, to se pak těžko odolává…
Začneme krémem, to proto, že bude nějakou dobu chladnout. Jak jsem psal v úvodu, zapomeňte na vaření Salka apod., uděláme si pravý poctivý karamelový krém.
Do 200g cukru krupice přidáme cca 1dl vody, rozmícháme a začneme zahřívat. Zprvu pomalu a když je to tak teplé, že tam neudržím prst, zvednu teplotu a pořád míchám metličkou. Na boku se začne dělat cukrová krusta, to nějak zásadně nevadí. Hlavně pořád míchat. Ve chvíli, kdy roztok začne nabírat slabě hnědou barvu je třeba okamžitě sundat z plamene a pořád míchat. Teplo naaukumulované v hrnci totiž karamel dodělá. Pokud ho necháme dělat déle, akorát zhořkne a bude k vyhození. Čili mícháme, dokud to není krásně hnědé. Poté do ještě vřelého karamelového roztoku přiléváme mléko a u toho stále mícháme metličkou. Mléka přilijeme celkem 250 ml. Dáme na plotnu na slabý plamen a mícháme, až se všechen ztuhlý karamel rozpustí v mléce.
Do extra hrníčku si odlijeme 50 ml mléka a metličkou v něm rozmícháme 40g škrobu. Směs přilijeme do karamelu, a za stálého míchání trochu zvedneme teplotu a necháme přejít varem. Ano, udělali jsme si karamelový puding. Teď je čas nechat ho vychladnout. Mezitím si připravíme těsto.
Dáme rozehřát troubu na 180-200 stupňů. V misce smícháme 35g másla, 120g medu a 1 vejce. Opatrně zahříváme buď ve vodní lázni a nebo – jako já – v mikrovlnce na nejnižší stupeň (něco jako rozmrazování), až jsou máslo i med pěkně vláčné. Pak přidáme 250g prosité hladké mouky, ve které jsme rozmíchali lžičku jedlé sody. Důkladně prohněteme a máme těsto.
To rozdělíme na 6 stejných dílů. Jeden díl rozválíme do tenka (vál i váleček posypeme hladkou moukou, aby se to nelepilo). Skutečně do tenka. Připravíme si poklici s ostrým okrajem, která nám určí velikost výsledného dortu a plát uválíme tak, aby po okrajích přečuhovala. Opatrně propícháme vidličkou (důkladně, já dělám tak zhruba pět „dálnic“ s vpichy cca palec od sebe). Plát šoupneme na pečící papír a šup do trouby. Zatím co se nám těsto peče do růžova (cca 3-5 minut), máme čas uválet si další plát. Jakmile je ten v troubě růžový, vyndáme, sklepneme z papíru a dáme péct plát nový. Ten čerstvě upečený, ještě teplý, musí být na rovné podložce (jinak zatuhne v křivém tvaru a praskne) a hned ho poklicí vykrojíme. Odkrojky si dáme stranou. To už je upečený druhý plát a tak celý postup opakujeme, dokud nemáme šest pěkně upečených plátů a hromadu odrojků. Uff, už jsme skoro hotoví 🙂
Teď je čas na rozvar. Decilitr vody, pár lžic cukru, jedna lžíce rumu a zahřívat, až je vše rozpuštěné.
Nyní už by mohl být krém vychladlý, tak do něj zapracujeme jedno 250g máslo, včas vyndané z lednice, aby nebylo tak tvrdé. Šleháme metličkou poctivě, až je krém vláčný a bez hrudek. Poté nastrouháme (či rozmixujeme) odkrojky a zapracujeme do krému. Kdo chce, může též přidat najemno nasekané vlašské ci lískové ořechy. Pořádně promíchat krém a jdeme do finále.
Vezmeme upečený plát, potřebe rozvarem (výborně se mi osvědčila silikonová mašlovačka) a poté potřeme vrstvou krému. Zhruba půl centimetrový okraj necháme nepotřený. Dáme další plát a opakujeme postup. Pokud nám nějaký plát praskl či se část odlomila, pranic to nevadí, protože se přilepí krémem k plátu pod ním. Až máme všechny pláty potřené (včetně toho vrchního), stěrkou natíráme okraje krémem. Já to dělám zespoda nahoru, jako zedníci – tím dostaneme krém pěkně dovnitř do každého patra a zároveň získá dort dokonale kulatý tvar. Takže i když se nám nějaká placka trochu odštípla (vykrajovali jsme ji už moc ztuhlou), krémem se všechno pěkně schová.
A máme hotovo. Teď jen nechat medovník den (skutečně celý den) odležet, aby pěkně zvláčněl a natáhl do sebe chutě rozvaru a krému. Bylo to pracné (co do času, kupodivu ne tolik co do schopností), ale výsledek rozhodně stojí za to. Ať se vám povede!