Již déle než rok jsme víceméně spokojeni s osvědčenou terénní tříkolkou Jané Slalom Pro. Nicméně plánovaná cesta po Íránu (duben-květen 2008 ) přinesla nové požadavky. O tom, jak jsme nakonec vybrali i jak jsme byli spokojeni, se rád podělím.

Protože nás po Íránu čekalo poměrně náročné cestování, od počátku bylo jasné, že vyjma výborného Patapum Toddleru bychom s sebou rádi vzali i kočárek. Mimochodem, ten Patapum, to je taky úlet. Firma je z Itálie, vyráběno v Číně, ale nejlevnější je koupit to v USA přes net a nechat si to poslat přes USPS. I když vás odchytí a budete doplácet DPH, pořád to vyjde levněji než koupené u nás. Není to absurdní? No nic, zpět ke kočárku. První nápad byl samozřejmě vzít s sebou špičkový Slalom Pro, nicméně objevily se pádné důvody, proč to nedělat:

• protože robustní, kočár je poměrně těžký. Jen samotná konstrukce bez polstrování má skoro 10kg
• protože prostorný, kočár je poměrně velký i po složení. Představa, že do podprůměrně velkého kufru tradičního íránského taxíku Paykanu, ze kterého dalších 50% objemu vezme LPG nádrž, nacpeme dva velké, dva malé batohy a ještě Slalom Pro, který se tak akorát vejde do prostorného kufru našeho Cadillacu, nebyla dobrá:

• protože špičkový, tak i drahý. Nechtělo se nám riskovat, že kočár v kompletu za 20 tisíc někde rozbijeme, ztratíme či zapomeneme

Manželka tudíž sepsala požadavky, jaké by takový ideální cestovní kočár měl mít. Nejsme ve Startreku, takže představa „kopnu do Slalomu, on se zmenší do krabičky od sirek a je to“ bohužel neprojde. Nakonec jsme skončili u tohoto:

• aby to bylo co nejlehčí na přenášení, budou to golfky
• aby to bylo co nejmenší a vešlo se to i do Paykanů, musí to být malé golfky
• aby se tam mohla dcerka vyspat, musí to mít polohovatelná záda
• aby se při čtyřicítkách, které nás čekaly v pouštním městě Jazd a na jihu Íránu, neupekla, stříška je nutnost
• ze stejného důvodu je nutný co nejsvětlejší odstín
• aby nám někde nevypadla, tak pětibodové pásy
• no a abychom ho případně mohli ztratit či rozbít, nemělo by to být moc drahé

Ukázalo se, že kočárků splňujících vždy zrovna nějakou podmnožinu podmínek je poměrně dost. Bohužel však vždy něco chybělo. Buď to umělo spoustu funkcí, ale bylo to drahé a těžké nebo to bylo lehoučké a levné, ale nic to neumělo a tak podobně. Nakonec žena objevila, že baby v Dráčku prodávají podezřele levný kočárek, co má umět vše, co jsme od něj chtěli: NATTOU Buggy v bleděmodré barvě za 1.999Kč se nám docela zamlouval.

Zakoupili jsme ho a byli jsme opravdu zvědavi, jak se osvědčí. Minimálně proto, že vzhledem k poloviční ceně než stály ostatní modely se dalo tušit škudlení na kvalitě.

No a závěr? Kočárek s námi 6x letěl v letadle, projel různá místa – městem počínaje přes povrch solného jezera, poušť, pláže až po lehce hornatý terén u Esfahánu, cestoval rozličnými prostředky, v oněch Paykanech na LPG kolikrát i ve složeném stavu jako pasažér za sedačkou řidiče. Obstál na absolutní jedničku s hvězdičkou.
Samozřejmě od něj nelze čekat výkony Slalomu, je to úplně jiná třída a tak je třeba k tomu přistupovat. Na naší dovolené se ale Nattou ukázal jako jednička. Perfektně sklopitelná záda zajistila, že se dcerka mohla v klidu vyspat, rychlé složení do opravdu malých rozměrů usnadnilo cestování taxíky, vlakem i letadly. Celkem prostorný košík se hodil na všemožné nákupy a na rukojeti jsme často zavěšovali batoh či tašky s nákupy.
A naše obavy z kvality? Zcela liché. Vše přežil úplně bez úhony. Takže budete-li se někdy chystat s děckem na cesty a nebude-li se vám chtít s sebou tahat i když jinak výborný, tak pro cesty velký a těžký kočár, nákupem u bab v Dráčku chybu neuděláte.

Pro zajímavost přikládám pár fotek:

Kočárek přežil solné jezero…

…kilometry a kilometry ve městech včetně neustálého přenášení, jelikož v Íránu s kočárky nepočítají…

… většinu toho kočár najezdil obložen batohem a taškami s nákupy…

… a vydržel i jemný písek na plážích ostrova Kiš. Prostě kočár k pohledání!