Dnešní večer jsem potřeboval dát do trouby sušit maso. Protože jsme byli v cirkusu, nedostal jsem se k tomu dřív než po večeři a bohužel zrovna ve chvíli, kdy si můj babinec pustil ve stejné místnosti StarDance. Příšerný pořad o ničem, jehož nuda a trapnost může soutěžit snad jen se sportovními přenosy.

Nemohl jsem samozřejmě neslyšet ty duchaplné rady kecalů ani trapné pokusy o vtip kdysi skvělého Marka Ebena. Vzrůšo nastalo, když tam nějaká aktérka popisovala, jak jí taneční partner pochválil, že to skvěle natajmovala. Okomentoval jsem to, že ten její taneční partner musí být ultra idiot, když si potřebuje připadat jako světák a namísto přirozeného a pěkného českého načasovala musí používat takové nesmyslné patlaniny. Z místnosti se ozval hurónský smích. Než skončil, stihl jsem vyskládat maso na půl plechu. To už se má prostřední dcera uklidnila a mohl jsem se tedy zeptat, co ji tak neskutečně pobavilo. No prý to, jaký jsem retro-tatínek.

Mohl jsem to čekat. Nedávno jsem byl totiž svědkem podobného smíchu, když se dcery dozvěděly, že jsem se narodil v Československu. O tom, že to bylo ČSSR, jsem se ani nestihl zmínit, a už místností znělo povykování „jééé, my máme tátu z pravěku!!!!„. Tož vás tímto zdravím!

Právě jsem se dozvěděl, že automobilka Citroen se rozhodla ukončit vývoj a produkci svého unikátního hydropneumatického odpružení nazvaného Hydractive. Pro ty, co by náhodou nevěděli, o co jde, tak šlo o náhradu klasického odpružení vinutými pružinami zásobníky na dusík a olej ve tvaru zelených koulí. Nejlepší je podívat se na obrázek:

Nedá mi to, abych to mlčky přešel. Kdysi jsem Citroen Xantia vlastnil a musím říct, že podvozek byl fakt famózní. V mé Xantii byla ta lepší verze Hydractive II, takže bylo možno tlačítkem měnit tuhost odpružení mezi komfortním a sportovním režimem. Když to fungovalo, nemělo to ve své době konkurenci. Problém trochu byl v tom když. Stávalo se, že se zanášely výškové korektory, odcházely jednolivé koule či přicházely jiné problémy. Bohužel často postupně, takže nebylo hned poznat, že něco nefunguje, až najednou člověku přišlo, že z plavného kočáru má kostitřas, zajel do Modřan za panem Radou (specialista na Hydractive) a odjížděl zase s kočárem.

Jednou z výborných vlastností byla i možnost měnit světlou výšku, což mělo dvě praktické výhody: možnost zvednout podvozek na méně kvalitní komunikaci a (mnou častěji využívaná) možnost podvozek snížit. To je tzv. servisní poloha, se kterou se nesmí jezdit. Citroenáři vědí, ostatní snadno pochopí: pokud bylo třeba zaparkovat někde, kde hrozila botička, auto se snížilo a botičku jaksi nebylo možno namontovat, protože na to nebylo místo. Pro ilustraci obrázek:

Takže z hlediska komfortu šlo skutečně o výjimečnou záležitost. Zajímavou zkušenost jsem později udělal v Cadillacu s jeho elektronicky řízeným odpružením Road Sensing Suspension. Nejen že bylo nehorázně drahé (jeden tlumič cca 45 tisíc Kč, druhovýroba neexistuje) a neumožňovalo změnu světlé výšky (pouze dofukováním zadních tlumičů byla stále stejná světlá výška udržována), ale v nejlepším případě fungovalo stejně dobře, jako Hydractive u Citroenu, v horším případě – zejména při přejezdu zpomalovacích prahů apod.) – byl komfort jízdy ještě slabší. Čili rozhodně bod pro Hydractive.

Vzhledem k tomu, jak byla Xantia nespolehlivá, jsem se od té doby začal Citroenům vyhýbat, takže nemám zkušenost s Hydractive III Plus, které se později montovalo do Citroenu C5. Co vím, tak mechanickou páčku pro změnu světlé výšky nahradila tlačítka, vyřešil se problém s tím, že po startu bylo třeba nějakou dobu čekat, než se systém natlakoval (to už uměly poslední Xantie, kde byla tzv. protipadací koule) a systém samotný měl být výrazně spolehlivější, než ten ve Xantii. Jízlivě dodám, že vzhledem k množství problémů, které starší systémy Hydractive měly, to by snad neměl být až takový problém.

Nemám zkušenost s magnetickými tlumiči, které Cadillac montuje nyní, ale zato mám zkušenost s Airmaticem, který mám ve svém Mercedesu. Opět platí, že v porovnání s Citroenem jde o systém poměrně drahý, na druhou stranu musím říci, že je to to nejlepší, co jsem dosud zažil. Změna tuhosti (ve třech stupních) znatelná, pohodlí špičkové, na zpomalovacích pruzích se to jen jemně zhoupne, na dálnici jak na létajícím koberci, prostě jednička s hvědičkou. A oproti Hydractivu navíc není změna komfortu při změně světlé výšky. V Xantii totiž při jízdě se zvýšenou světlou výškou docházelo k znatelnému snížení komfortu odpružení. To s Airmaticem neznám, ten perfektně tlumí vždy. Jo, jedna nevýhoda by se našla – nemá protibotičkovou polohu, pouze standardní či zvýšenou.

Ale pořád z toho platí, že mi Hydractive vychází jako druhý nejlepší systém odpružení. A teď ho Citroen posílá do háje. Co se to stalo? Ještě bych pochopil, že když se u Citroenu hodlají zaměřit na nákupní tašky, SUV a MPV, že pro Hydractive nebudou mít uplatnění. Vyklidili pole vyšší střední, kde byla C6, vyklízí pole střední třídy, kde byla C5. Stane se. Chápu, že pro nákupní tašky je Hydractive příliš velkým luxusem, za který lidé většinou nebudou ochotni platit.

Ale co jejich luxusní divize DS? Vždyť právě původní model DS, podle kterého se současná luxusní divize jmenuje, s hydropneumatickým odpružením přišel. Hydropneumatické odpružení tak nějak neodmyslitelně k luxusním citroenům vždy patřilo. Škoda, přeškoda. Ačkoliv beru, že vzduchové odpružení je lepší, stále si myslím, že Hydractive mělo co nabídnout. A Citroen se nasměřoval k bezpohlavímu image nákupních tašek, který se od ostatních podobných výrobců prakticky neodlišuje. No, nedá se nic dělat, zase je uzavřena jedna slavná kapitola  historie automobilového průmyslu.

Jsou věci, kterým se pomalu zdráhám věřit. Na iDnes se objevil článek Sobotka vrací divné noční dary, což mi přišlo zajímavé k přečtení. V článku se píše o tom, že kandidátovi na prezidenta přišly tři platby od neznámého dárce, který se podepsal NEEX a Mirek Dušín, pardon, Přemysl Sobotka, je hodlá vrátit, protože se jedná o provokaci.

Pokračování textu Když chce blbec dělat prezidenta →

Pro ty, kdo nemají zkušenost s tím, jak „férově“ se slevové servery chovají, mám dnes jednu praktickou ukázku. Přímo z originálního Slevomatu. Ano, toho s velkým S a tím, který se chlubí kvalitou zákaznického přístupu. Toho Slevomatu, jehož ředitel Tomáš Čupr bezostyšně lže, jako když tiskne. Chcete důkaz? Tady je.

Pokračování textu Slevomat a cenzura a lži v praxi →

Koukám, že na blog jsem si příliš času neudělal. Událo se toho hodně. Opět jsme navštívili Turecko, procestovali jsme Honšú a Kjúšú, děti rostou… bylo by to na dlouho. Tak tentokrát aspoň tři malá odlehčení pro pobavení.

Pokračování textu Chodím ulicí… →

Naposledy jsem byl v USA před 12 lety. O víkendu jsem si na to vzpomněl, protože jedna z věcí, která mě tam tehdy velmi zaujala, byly samoobslužné poklady v supermarketech. Věc pro mě naprosto nepředstavitelná, kdy si zákazník sám namarkuje zboží a zaplatí kartou. Říkal jsem si, že to by u nás opravdu fungovat nemohlo.

O víkendu jsem si na to opět vzpomněl proto, že jsem zabrousil do Tesca na Novodvorské a vida, samoobslužné pokladny byly i tam! Jenže jak se záhy ukázalo, když dva dělají totéž, není to totéž. Nebudu kolem toho chodit jako kolem horké kaše a kašlu na politickou korektnost. Řeknu to na plnou hubu. V supermarketech v USA dělají vše proto, abyste se tam cítil jako zákazník. V Tescu v Praze dělají vše proto, aby vám dali najevo, že jste zloděj, ale na Tesco si nepřijdete.

Pokračování textu Jak se mi nepodařilo okrást bdělé Tesco →