Facebook – ještě horší BIG BROTHER, než jsem čekal

Fenomén Facebooku jde daleko mimo mě. S kamarády a známými se setkávám raději osobně, pokud to nejde, bohatě mi stačí mail či kecátko (Jabber, ICQ). Nedávno mi přišla pozvánka na Facebook a já jsem se nestačil divit.

V pozvánce bylo samozřejmě moje jméno a e-mail, potom text, který mě informoval o tom, že si jeden kamarád (prý sociální typ ) vytvořil účet a že mě zve, abych si udělal také vlastní profil. Potud vcelku normální informační mail. Na jeho konci však bylo: Další lidé na Facebooku, které možná znáte a seznam devíti jmen lidí, z nichž 4 prokazatelně znám, u ostatních pěti si tím nejsem jist. Začal jsem pátrat, jak je možné, že se Facebook trefil.

Minimum elektronických stop

Protože jsem si vědom celkem rizika ztráty soukromí kvůli elektronickým stopám zanechaných na Internetu, žádné privátní údaje o sobě prakticky nepublikuji. S kým se znám, s kým jsem kdy spolupracoval, kde bydlím apod. Kdo to vědět potřebuje, ten to ví, ale do světa to troubit musím, moje míra exhibicionismu stačí tak akorát na vedení tohoto blogu, kde se dozvíte, čím jezdím, s čím jsem udělal jaké zkušenosti, co jsem si zase koupil domů nebo co rád vařím.

Asi si dokážete představit ten šok, jak je možné, že o mně Facebook ví aspoň tolik, aby dokázal přijít na to, s kým se znám. Jak mi mohl neomylně nabídnout bývalé spolužáky z gymnázia, když o tom, kde a jaké gymnázium jsem studoval, prakticky není online nic. Zajímavé je, že třeba o vysoké škole by se najít něco dalo, například mé fotoalbum ze srazu apod., a přitom nikoho z VŠ mi Facebook nenabídl. U těch spolužáků z gymplu by si člověk řekl, že třeba někde zmínili, s kým studovali či tak něco a díky tomu mě dokázal Facebook nabídnout ty správné kontakty. Ale mezi nabídnutými jmény mě zaujalo zvláště jedno, které mi bylo povědomé, ale přitom jsem ho nedokázal nikam zařadit.

Známý neznámý

Pak jsem si vzpomněl. Šlo o jednoho pána, který se na mě před dvěma lety obrátil na základě mých publikovaných článků na serveru navigovat.cz a potřeboval s něčím poradit. Jenže s ním jsem se v životě neviděl, nesetkal, netelefonoval, vůbec nic o něm nevím a ani on o mně. Pouze jsme si vyměnili asi tucet mailů. Jak tedy mohl Facebook přijít na to (a správně!), že se známe? Můj pocit absolutní bezmoci nad Velkým bratrem dosahoval vrcholu. Řešil jsem to s tím sociálním kamarádem, jehož pozvánka z Facebooku všechno odstartovala. A přišli jsme na to. Já jsem to jako člověk Facebook ignorující samozřejmě nemohl tušit, ale dozvěděl jsem se, že Facebook nabízí funkci, kdy mu dobrovolně zpřístupníte svou poštovní schránku, on vám prošťourá vaše privátní maily, vytahá z nich všemožné adresy a zkusí přijít na to, zda nějaká vyštrachaná adresa nenáleží nějakému účtu na Facebooku. No a jsme pravděpodobně doma. Onen pán, kterému jsem pomáhal řešit problémy, byl sice inženýr, ale s inteligencí na úrovni primitiva, takže se stalo, že mě 2x obšťastnil nějakým hromadným mailem na principu „Microsoft rozdává peníze, pošli tento mail všem známým a za každého dostaneš $245“. Navíc jeho IT znalosti byly na bodu mrazu, protože všechny adresy v těch hromadných mailech byly veřejně publikované, nikoliv jako BCC.

No a zbytek je snadný. Některý z těch lidí, co byli příjemci toho mailu, či snad dokonce ten pán sám, byli natolik dementní, že nechali Facebook, aby se jim šťoural v jejich poště. Facebook mimo jiné narazil na to, že pan X posílal mail mně a hned si všechno zaznamenal do databáze. Když mě pak můj sociální kamarád zval k založení účtu, Facebook prostě projel svou databázi, zjistil, kdy jsem si s kým psal, a navrhl mi dané lidi jako mé známé.

Záhadu jsme sice vyřešili, ale hořký pocit toho, že přesně takhle nějak funguje Velký bratr, co neustále, automaticky a relativně bezchybně probírá a zařazuje kvanta dat, co kde o někom najde, vše si pamatuje a ve vhodnou dobu pospojuje dohromady, zůstal. Obávám se, že se blíží doba, kdy automat bude schopen pochopit kontext psaného textu (například z webových stránek) a množství informací, které takové automaty o vás vyšťourají a zagregují, bude znamenat absolutní ztrátu soukromí. Navždy.

Takže…

… i když  budete Facebook dokonale ignorovat, můžete si být jisti, že dřív nebo později o vás bude vědět ledaccos.Třeba i o tom, s kým si mailujete.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.