Mám-li chuť zajít si na rozmanitý výběr asijské kuchyně typu sněz, co můžeš, je mým oblíbencem Makakiko. Za tu dobu, co tam chodím, se permanentně zlepšují a rozšiřují nabídku. Za obědovou cenu 298Kč na osobu je to velice slušný poměr cena/výkon.

Pokud mám chuť pouze na suši, pak celkem bezkonkurenční je akce v Made In Japan. Je sice o dost dražší než Makakiko, ale v úplně jiné atmosféře a hlavně s úplně luxusní úrovní jídla i nabídkou suši a sašimi. Prostě obojí má něco do sebe a obojí si rád dopřeju.

Když jsem šel tuhle kolem I.P. Pavlova a uviděl jsem vývěsku „Running sushi sněz, co můžeš, za 199Kč“, dost jsem se podivil. Nešlo o nějakou promoakci pro 10 nejrychlejších, ale o standardní nabídku. Každý, kdo u nás někdy kupoval čerstvou a kvalitní rybu, tak ví, že ty nejlevnější začínají na nějakých 450Kč a není problém se dostat do čtyřciferných relací. Člověk nemusí mít doktorát z matematiky, aby si spočítal, že nabízet neomezenou konzumaci z podobných surovin za 199Kč beze ztráty nepůjde. Nedalo mi to a byl jsem dost zvědav, jak takové sociální suši vypadá v praxi a do restaurace v Bělehradské 75 jsem si zašel, protože jsem přesvědčen, že to nějaké „ale“ mít muselo. A mělo.

Pokračování textu Nejsociálnější suši v Praze není až takový propadák →

Dnes mám několik tipů, kam v Praze na dobré suši. A to jak do restaurace, tak i na nákup surovin.

Pokračování textu Taky máte rádi suši? →

Máte-li rádi restaurace typu „sněz, co můžeš“, rozhodně si nenechte ujít mé zkušenosti ze španělské restarace La Bogeda. Jaká je hostina, inzerovaná jako jak chutná Španělsko ve formě „sněz, co můžeš“ za 495Kč?

Pokračování textu Sněz, co stihneš →