Už dlouho jsem netestoval nějaký poctivý „hardware“ a je čas tento nedostatek napravit. Přináším recenzi dvou modrozubých přijímačů GPS od firmy Holux.

Ne každému vyhovuje GPS přijímač integrovaný v těle kapesního počítače či mobilu. Integrovaný modul sice znamená „méně krámů, co je s sebou nutno tahat“, na druhou stranu má i řadu nevýhod – zpravidla menší citlivost na signál, možnou nekompatibilitu s běžnými NMEA přijímači (např. interní GPS v některých Nokiích) a hlavně fakt, že integrovaná GPS užírá cenné baterie svému mateřskému zařízení. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že zvlášť ta výdrž je opravdu zásadní problém. Zatímco v kombinaci PDA + BT GPS jsem byl schopen pracovat kolem osmi hodin, používám-li interní GPS v Looxovi, „vyšťavím“ baterku za zhruba 2,5 hodiny. Prostě externím GPSkám zdaleka neodzvonilo. Nejen proto jsem rád přijal nabídku na otestování modrozubé externí GPSky firmy Holux. Budete-li si chtít totiž externí GPSku pořídit, v českých kotlinách narazíte převážně na produkty obsahující čipovou sadu firmy SiRF, zatímco testované modely Holux M1000 a M1200 jsou založeny na čipové sadě firmy MediaTek, konkrétně MT3318.

Protože mě z obou modelů více zaujal ten menší, M1200, dostane také v recenzi o něco více místa. Přece jen „vnitřnosti“ má prakticky shodné s M1000, ale svými rozměry je poměrně unikátní a vyjma Nokie LD-4W či Qstarz BT-Q920 nevím o žádných srovnatelných konkurentech na našem trhu.

 

První pohled

Nebudu vás unavovat množstvím technických parametrů, ty si můžete zjistit například na oficiálních stránkách produktů M1000 a M1200 (v angličtině).

 

Po vybalení z krabice nás zaujme bohatá výbava – nabíječka do zásuvky na 220V, nabíječka do auta (CL), manuál, záruční list, CD s ovladači, manuálem a příručka pro rychlé seznámení s produktem. Zatímco M1000 vypadá celkem obyčejně, M1200 s lesklou černou plochou nahoře má opravdu elegantní vzhled. Ten se mi bohužel na fotkách moc přiblížit nepodařilo, realita je o mnoho lepší. Protože jde o lesklou plochu, bude na ní vidět každý otisk prstu, nicméně stačí jí otřít kusem hadru a elegance je zpět.

Takže krabice jsme vybalili, obsah zkontrolovali a pojďme si říct, co to vlastně máme před sebou.

Krabice s M1200

Obsah krabice po vybalení

Několik pohledů na M1200

A dva na M1000

 

Trochu teorie nikoho nezabije

Modrozubé GPSky se sobě podobají jako vejce vejci a namísto podrobného popisu toho, co už známe z ostatních recenzí se pokusím zaměřit na to, čím se testované Holuxy odlišují od konkurence.

 

V prvé řadě bych zmínil opravdu kolibří rozměry modelu M1200. Udávaných 67×23×16 mm souhlasí, stejně jako hmotnost 30g. Tyto nízké hodnoty spolu s praktickým ouškem jednoznačně předurčují tento modul buď na „machršňůrku“ na krk, popřípadě do klíčenky. Kapsu vám určitě neutrhne. Přes tyto miniaturní hodnoty výrobce uvádí výdrž 15 hodin, což je velmi slušná hodnota srovnatelná s nepoměrně rozměrnějšími a těžšími konkurenty. Dobíjení je běžným miniUSB, což znamená, můžete GPSku dobíjet i z notebooku nebo počítače a na cestách tak šetřit počet nabíječek. Zapínací tlačítko z boku jde poměrně ztuha a tak nehrozí, že byste si modul nevědomky zapínali.

30g je opravdu hodně málo

Pro srovnání fotka i USB flash diskem

 

M1000 je již běžnějších (dvoj až trojnásobných) rozměrů a určitě zaujme vyměnitelnou baterií, která je typu Nokia BL-5C. To oceníte nejen proto, že záložní baterii bude velmi snadné sehnat, ale i proto, že výdrž v prostředí bez možnosti napájení je pak omezená pouze počtem záložních baterií, které s sebou nesete. Na druhý pohled (na šedivý plast vespod) vypadá laciněji než M1200, ale protože je podstatné to, co přijímač umí a ne to, jak v kapse vypadá, nemělo by to vadit.

Dalším plusem těchto modulů je duální rozhraní. K dispozici je samozřejmě Bluetooth třídy 2 (dosah do 10m). Jako celkem unikátní je, že po připojení GPSky k počítači miniUSB kabelem máte k dispozici veškerá NMEA data z modulu i přes USB port. O praktické použitelnosti se dočtete o něco dále.

Pouze pro úplnost zmíním i klasické tři diody. Oranžová svítící znamená příjem signálu GPS, tatáž v blikacím stavu oznamuje fixaci polohy. Červeně svítící ikona baterie znamená docházející energii, zelená aktivní nabíjení. Symbol BT blikající s frekvencí jednou za sekundu pak snahu o komunikaci přes BT, s frekvencí jednou za 2s znamená aktivní přenos dat. Je trochu škoda, že v případě kontrolky BT či stavu signálu nebyly použity vícebarevné LED (např. oranžová – chytám signál, zelená – mám fixovanou polohu), protože blikání upoutává pozornost, máte-li modul třeba na stole a ne v kapse. Dlužno dodat, že takto blikaly zatím všechny BT GPS, které jsem kdy testoval a nejde tudíž o něco, čím by M1000 či M1200 na trhu zaostávaly.

 

Jdeme do terénu

Nyní pojďme vyrazit do terénu, protože jedna věc jsou deklarované parametry či vzhled a druhá věc je reálná použitelnost. Co zamrzí okamžitě po zapnutí, je absence technologie pro rychlou fixaci (tzv. Assisted GPS). Znamená to tedy, že si na první fixaci počkáte něco kolem dvou až tří minut. Přesto se nemohu zbavit dojmu, že v porovnání s GPS moduly na bázi SiRF III bez A-GPS je fixace rychlejší. Jako konkrétní hodnoty mohu uvést zapnutí M1200 v centru Prahy v kapse u kalhot po zhruba jednom dni nepoužívání. Fix (i na 7 satelitů) jsem naměřil v rozmezí 25-180 vteřin. Pokud jsem modul namísto v kapse držel v ruce, výjimečně bylo potřeba více času než minuta. Dokonce i po úplném vybití trvalo nalezení čtyřech satelitů něco málo přes dvě minuty. Čekal bych, že díky větším rozměrům bude v M1000 použita větší anténa a časy fixace budou lepší, ale rozdíly v praxi moc velké nebyly.

Velmi potěší citlivost na signál. Během procházek centrem Prahy jsem prakticky neměl výhrad. Jde o terén náročný, protože ulice jsou relativně úzké a všude kolem vás vysoké budovy. Přesto jakmile se GPSka jednou fixne, již velmi nerada opouští jednou chycené satelity. Nedovedete si představit můj údiv, když jsem v přízemí paláce Adria asi pět metrů od vchodových dveří směrem dovnitř koukl na stav signálu M1200 a stále jsem viděl kolem čtyřech satelitů. Chytat signál odražený od budov umí výborně. Během testů jsem zkoušel různé modely chování a vyplývá z nich následující závěr. Fix v alespoň trochu rozumném prostředí proběhne velmi rychle a GPSka pak signál drží i v místech, kde byste ho nečekali. Tam (například interiéry budov do cca 6m od okna) pak je udávaná poloha nepřesná s odchylkou cca 50 metrů. Pokud však zkusíte GPSku na takovém problematickém místě zapnout, fixovat pozici bude několik minut.

Když už M1200 jako přívěšek ke klíčence vypadá, určitě vás bude zajímat, zda se tak dá i použít. Měl jsem jí u klíčů v kapse, zapnul a musím zatleskat – fungovala velmi dobře. Samozřejmě bylo znát, že citlivost se o něco snížila oproti držení v ruce, ale podstatné je, že i v klíčence stíněná tělem nemívá se signálem problémy. Nečekejte však, že v centru Prahy nastoupíte do tramvaje s M1200 v kapse u kalhot a ona se rychle zafixuje, to opravdu ne. Fix však po většinu cesty udrží.

Neobjevil jsem nic takového jako je funkce statické navigace konkurenčního SiRF III čipsetu. Potěší podpora pozemního zpřesnění určení polohy (differential GPS), která v reálu opravdu funguje a poloha je pak určena s minimální odchylkou. Pro úplnost dodám, že ani k M1000, ani k M1200 nejde připojit externí anténa.

 

Jak je to s výdrží?

Když už jsme v terénu, bude nás určitě zajímat, co takový lehoulinký drobeček jako M1200 může vydržet. Specifikace udává 15 hodin, čili zhruba stejně, jako o dost větší a těžší modely. Nebudu vás dlouho napínat, realita je slabší. Po zhruba 10,5 hodinách nepřetržitého spojení s PDA a předávání informací o poloze začala červená kontrolka baterie blikat a po další hodině byla M1200 bez proudu. Přestože tedy nesplní to, co specifikace slibuje, tak vzhledem k rozměrům i výkonům konkurence mi přijde výdrž velmi dobrá. Při dobíjení z USB počítejte na plné dobití kolem 4 hodin, pokud použijete přiloženou síťovou nabíječku, čas je zhruba poloviční. V obou případech při vypnuté GPS.

Model M1000 má udávanou dobu výdrže 17 hodin a i zde jsem naměřil pesimističtější údaje, než uvádí výrobce. Po 14,5 hodinách se rozsvítil červený symbol slabé baterie a po další hodině byla baterie prázdná. Reálná výdrž 15,5 hodiny je ovšem velmi slušná a je větší, než udávaná (nikoliv reálná) výdrž u většiny konkurenčních modelů. Mohu uvést příklad, kdy i Asus BT-100 s deklarovanou výdrží 14 hodin měl reálnou výdrž o dvě hodiny horší. Navíc již zmíněné použití vyměnitelné baterie u M1000 znamená, že v praxi budete omezeni spíše výdrží telefonu, notebooku či PDA.

Zbývá dodat, jak se moduly chovají v případě, že k nim není připojeno žádné zařízení. V zásadě jsou dvě možnosti, jak tuto situaci řešit. GPSka se po určité době sama vypne, aby šetřila baterie a nebo zůstává stále zapnutá. Zatím jsem se setkal pouze s uspávajícími se moduly a moc mi to nevyhovovalo. Došlo k přerušení BT spojení nebo jsem se zapomněl připojit a musel jsem GPS zapnout znovu. M1000/M1200 zůstávají stále zapnuté, což jsem zprvu ocenil, ale když jsem je po několikáté zapomněl vypnout a přišel jsem na to až ve chvíli, kdy byly „vyšťavené“, jsem z toho moc nadšený nebyl. Už jen proto ne, že pokud se M1000/M1200 vybije úplně, zapomene na spárované BT zařízení a v notebooku/telefonu/PDA je nutné znovu provést párování a zadávání PINu (standardně 0000).

Jak je vidět, oba přístupy mají své výhody i nevýhody a jednoznačně nelze říct, že takhle je to špatně či správně.

 

Použití

Spolupráce s navigačními programy v autě je samozřejmě bezchybná. Frekvence aktualizace polohy je jednou za sekundu, takže jako u obdobných modulů je třeba počítat s určitým zpožděním, které se však navigační programy snaží kompenzovat predikcí polohy.

Při pěším použití jsem byl velmi potěšen, že oproti SiRF III modulům bylo mnohem častěji možno sledovat šipku udávající směr k cíli. Mám zkušenost, že například při závěrečném odlovu skrýše při geocachingu se na šipku nelze moc spolehnout, protože ta skáče tam a sem a důležité je, zda ubývá počítadlo metrů „do cíle“. V žádném případě nechci vyvolat dojem, že M1200 detekuje směr pohybu bezchybně, několikrát se mi stalo, že jsem k cíli „dotraverzoval“. Tzn. šipka stále ukazovala třeba 20° doleva a ačkoliv jsem šel stále rovně, k cíli jsem došel přesně. A nebylo to chybným zaměřením cíle. Rozhodně je však detekce směru pohybu při chůzi lepší než u SiRF III modulů, které jsem měl k dispozici.

Několikrát jsem prováděl přímé srovnání určení polohy, rychlosti a směru a výsledky byly srovnatelné nebo o něco lepší než u SiRF III modulů (N560 s externí anténou a Navilock BT-338).

 

Duální rozhraní

Jednou z výhod modulů od Holuxu má být duální rozhraní – kromě běžného Bluetooth pak možnost komunikace přes USB, což zní jako velmi zajímavá možnost pro ty, co mají třeba levný notebook bez Bluetooth či si chtějí GPSku občas zapojit do běžného stolního PC, kde BT standardem nebývá.

Přiložené ovladače pro Windows, MacOS a Linux (zde dokonce jako zdrojové kódy) naznačují, že zde dostaneme oproti konkurenci něco navíc. Bohužel, prakticky nedostaneme. S běžným USB kabelem (součástí balení není žádný propojovací kabel k PC) totiž můžeme M1000 i M1200 pouze nabíjet. Tím se tedy neliší od žádného konkurenčního produktu. Abychom zmiňovanou komunikaci po USB mohli použít, museli bychom disponovat kabelem Holux GR23. Ten však v balení není a v e-shopech stojí kolem $12, což je i bez poštovného zhruba dvojnásobek toho, co u nás stojí nejlevnější Bluetooth USB adaptéry. Nedovedu si tedy představit důvod, proč kupovat jednoúčelový kabel, když za polovic může člověk mít univerzální Bluetooth adaptér. Kdyby byl kabel GR23 součástí balení, byla by konkurenční výhoda na světě, takhle však není.

 

Závěr

Mé celkové dojmy z obou modulů jsou velmi dobré. V balení najdete vše důležité, svými parametry i v porovnání s nejrozšířenějšími moduly založenými na SiRF III čipsetu nezaostávají s výjimkou A-GPS, v lecčems jsou dokonce lepší (rozměry, výdrž). Fixují velmi rychle a jsou dostatečně citlivé na to, abyste s nimi byli spokojeni.

Dle informací od výrobce je doporučená maloobchodní cena $55 pro M1000 a $65 pro M1200. Pokud provedu přepočet aktuálním kurzem a připočtu DPH, dostávám se na ceny 1.050Kč za M1000 a 1.250Kč za M1200.

V případě M1000 je cena na úrovni konkurenčních modelů, oproti nim však nabízí vyšší citlivost a výdrž. Koupí tohoto modulu rozhodně špatný krok neuděláte.

Jako o hodně zajímavější se mi ale jeví M1200. Vynikající výkony jak ve výdrži, tak v citlivosti přitom dostanete za cenu, která je hluboko pod úrovní konkurence. Například Nokia LD-4W má doporučenou cenu prakticky dvojnásobnou (2.390Kč s DPH) a navíc nabízí prakticky jen o něco lepší časy fixace díky A-GPS.

Na závěr mého testu bych rád poděkoval paní Camille Liao z firmy Holux za zajištění testovaných modelů.

 

M1000 + citlivost + výměnná kompatibilní baterie + slušná výdrž – absence A-GPS – přenos dat do USB pouze speciálním kabelem

M1200 + citlivost + kolibří rozměry a hmotnost + slušná výdrž + velice konkurenceschopná cena + luxusní vzhled – absence A-GPS – přenos dat do USB pouze speciálním kabelem