O tom, jak automaty na vracení lahví nahradily pana Tkalouna a jemu podobné, většina z nás viděla známý film. Předpokládám, že stejně jako já pak většina z nás zjistila, jak nepolehlivé tyhle automaty jsou. Dneska mě pobavilo následující video na iDnes:

Paní Holá (z Lidlu?) se zde rozplývá, jak ty automaty krásně fungují, jak zákazníci na displeji přesně vidí, co se děje a co se od nich očekává, jak automaty krásně rozpoznávají lahve a přepravy… no prostě vše se zdálo být tak přirozeně krásné, dokud se na vsi neobjevila podučitelka Pizducha.

Ta má v tomto příběhu podobu reality. Mohl bych vyprávět o tom, jak ty automaty jsou skutečně skvělé a rozpoznají lahve. Problém je, že pouze někdy. Kdo z nás nezažil, aby mu automat nevynadal, že se láhev strká dnem napřed (ačkoliv „otočit láhev“ je tak možná na semestrální úkol v prvním semestru na kybernetice). Horší je, že automat si hraje na pana chytrého a zjevně podporované lahve vrací. Kdyby aspoň připustil s trochou pokory, že láhev nepoznal a že to máme zkusit ještě jednou. Nikoliv, to samolibé automatické hovado na displeji (ano, na tom samém, ze kterého se paní Holá na videu rozplývá) suše oznámí, že daný typ lahve není vykupován. A nezbývá, než to zkoušet podruhé, potřetí, počtvrté… a jestli neumřeli, tak to zkouší dodnes. Zvláště luxusní zážitky v tomto ohledu nabízí speciální lahve z pivovaru Bernard.

Každý slušný příběh má pointu a tu dnešní jsem skutečně zažil tak měsíc zpět u lahvomatu v Kauflandu. Pán stojící přede mnou vracel tolik lahví, že by za ně mohl mít vrtulník. Jak je už obvyklé, problémy se spoustou lahví, které automat odmítal. Onen zoufalý stařík se snažil přivolat obsluhu, což se mu po nějaké době povedlo. Mladý muž přišel, příhodu si vyslech a požádal pána, aby mu všechny ty odmítané lahve naskládal do přepravky. Bylo jich odhadem tak 15. Pak s přepravkou zmizel v zákulisí.

Ctěný čtenář asi podobně jako já čeká, že mladík vrátil s poukázkou na peníze za 15 lahví. O něco bystřejší čtenář usoudí, že zas tak snadné to asi nebylo, protože to by pointa byla poněkud nudná. Ale obávám se, že to, co následovalo, by nenapadlo ani ty největší fantasty. Mladík se po chvíli vrátil s přepravkou zpět, v ní opět 15 lahví, ale úplně jiných. Na staříkův pohled typu „WFT“ mu vysvětlil, že tyhle lahve mu automat vracet nebude a že prostě není způsob, jak daný problém vyřešit elegantněji.

Ať žijí automaty!