Představte si, že potřebujete jeden pitomý formulář od Ideální stavební spořitelny (ISS). Návštěva by mohla vypadat například takto:
Já: Dobrý den! ISS: Dobrý den, mohu nějak pomoci? Já: Ano, chtěl bych požádat o formulář pro ukončení smluvy. ISS: Tady jde. Potřebujete něco vysvětlit nebo s něčím pomoci? Já: Ne, díky. Nashledanou. ISS: Nashledanou.
Příjemná záležitost na půl minuty.
A teď si představte, že podobně primitivní úkon potřebujete u jedné z nejhorších stavebních spořitelen, Raiffeisen stavební spořitelny (RSTS). Můžete narazit stejně jako já. Má návštěva vypadala zhruba takto:
Já: Dobrý den! RSTS: Dobrý den. Já: Potřeboval bych o formulář pro ukončení smluvy. RSTS: Vaši občanku, prosím. Já: ???? Pardon? RSTS: Potřebujeme občanku Vaši občanku, prosím. Já: ???? K čemu? RSTS: Potřebujeme ověřit, zda máte smlouvu opravdu u RSTS. (malá vložka: už se vám někdy stalo v obchodě, když jste kupovali pánvičku, že po vás chtěli paragon, abyste prokázali, že máte sporák a tudíž na čem vařit?) Já: Pardon, tak to snad vím. RSTS: Stejně potřebujeme občanku Vaši občanku. Já: A proč, prosím? RSTS: Potřebujeme smlouvu ověřit. Já: Ale já jsem nechtěl ověřovat smlouvu, já jsem potřeboval obyčejný formulář. RSTS: Ale to by si pro něj mohl přijít kde kdo jen tak z ulice! Já: Ano, to skutečně mohl. Na tom je něco špatně? RSTS: Ehm. A kdo vám to bude vyplňovat? Já: Já, proč? RSTS: A kdo vám to bude ověřovat? Já: Co, ověřovat? RSTS: No podpis na té smlouvě! Ten musí být ověřen a to děláme my! Já: U zůstatků nad 500 tisíc to stejně ověřovat nemůžete a musím na Czechpoint. RSTS: No to je pravda. No to jsem ještě nezažila… (konečně jde pro formulář) Já: Děkuji, nashledanou. RSTS: Počkejte, kam to budete posílat? Já: No na účet. RSTS: Já myslela tu výpověď. Já: Na centrálu, samozřejmě. RSTS: Aha. Já: NASHLEDANOU!
Pro podezřívavé čtenáře uvedu, že nemám snědou pleť, nemám mongoloidní vzhled a nejsou ani jiné důvody, proč by se v RSTS mohli domnívat, že jsem dementní, nesvéprávný nebo mentálně postižený.
Jediné vysvětlení, které mám, je to, že jde o zazmrděnou a zavohnoutěnou firmu. Navíc se jim to tam šíří v rámci rodiny, viz historka z minulého týdne.
Kdysi dávno jsem měl účet v tehdy naprosto průkopnické Expandia Bance. To bylo v roce 1998. Expandia banku vzal čas, zakladatelé provedli úspěšný exist a nový majitel ji v roce 2001 přejmenoval na eBanka. Skvělé bankovnictví zůstalo.
Vzhledem k přístupu nového majitele k dodržování slibů apod. tento ústav získal brzy mezi lidem přezdívku jEbanka. A protože vrána k vráně sedá, koupila ji nakonec Raiffeisen banka. Psal se rok 2006 a eBanka stále používala systém (minimálně na klientské straně) z roku 1998. Nebylo na tom vůbec nic špatného, protože ten osm let starý systém byl tak revoluční, že na nátlak klientů Raiffeisenka systém eBanky ponechala a funguje dodnes (rok 2015).
Tak jsem se, aniž bych to měl v úmyslu, dostal do spáru firmě, se kterou mám jen ty nejhorší zkušenosti. Nicméně systém z Expandia Banky funguje dobře a protože jinak o té příšernosti jménem Raiffeisen nevím, tak mě to ani nějak netrápí.
Až do minulého týdne. Ta banda šmejdů (jinak to nazvat neumím) mi poslala dopis, že v souladu s VOP mi nyní začnou vystavovat jinou platební kartu, než doposud. A že pokud se mi to nelíbí, mám v souladu s VOP právo tuto změnu odmítnout. Pokud neodmítnu, mají za to, že souhlasím.
Jsem přesvědčen, že jediným důvodem, proč to banka dělá a proč se tak brání odmítnutí, je skutečnost, že od MasterCardu by dostávala vyšší provize za mé platby kartou, než jaké má nyní od Visy.
Takže banka jako seriózní instituce? Nenechte se vysmát! Tak jsem koukl do VOP, kde se připouští písemné odmítnutí a tak jsem jim ho napsal.
Netrvalo dlouho a banka mi odvětila, že takhle na dálku se mnou nic dělat nebudou a že musím na pobočku. Šmejďárna non plus ultra. VOP prostě dodržovat nebudou, proč se měli tak hloupě omezovat? Prostě si vymyslí něco, co jsem po nich nechtěl a začnou mi to nutit stylem „mlčení je souhlas“ a když se ozvu, že to nechci, tak mě „vyfakují“, ať je s tím neotravuju a padám si to vyřešit na pobočku.
Kdyby chtěli být aspoň o trochu menšími šmejdy, tak udělají zaškrtávátko v bankovnictví nebo něco, aby se člověk mohl vyjádřit rychle, snadno a ověřeně -ale to oni ne. Kašlou na své VOP, kde písemné odmítnutí vysloveně připouští (koho by to zajímalo, VOP jsou zde a je to v bodě 1.6) a zkouší se vás zbavit, že vás poženou na pobočku. Až urgence na vyšších místech zabrala a nakonec se rozhodli akceptovat moje odmítnutí. Pokud si myslíte, že se mi za to nahánění na pobočku omluvili, tak jste asi spadli z višně.
Tu akceptaci udělali na poslední chvíli, protože už jsem byl rozhodnut, že pokud mě na pobočku poženou, tak namísto odmínutí jim tam rovnou účet zruším a zůstanu u Fio Banky, kde už účet samozřejmě mám a která je takovou bankou, kterou, slovy reklamy, člověk fakt může mít rád.
Právě jsem se dozvěděl, že automobilka Citroen se rozhodla ukončit vývoj a produkci svého unikátního hydropneumatického odpružení nazvaného Hydractive. Pro ty, co by náhodou nevěděli, o co jde, tak šlo o náhradu klasického odpružení vinutými pružinami zásobníky na dusík a olej ve tvaru zelených koulí. Nejlepší je podívat se na obrázek:
Hydractive v Xantii
Nedá mi to, abych to mlčky přešel. Kdysi jsem Citroen Xantia vlastnil a musím říct, že podvozek byl fakt famózní. V mé Xantii byla ta lepší verze Hydractive II, takže bylo možno tlačítkem měnit tuhost odpružení mezi komfortním a sportovním režimem. Když to fungovalo, nemělo to ve své době konkurenci. Problém trochu byl v tom když. Stávalo se, že se zanášely výškové korektory, odcházely jednolivé koule či přicházely jiné problémy. Bohužel často postupně, takže nebylo hned poznat, že něco nefunguje, až najednou člověku přišlo, že z plavného kočáru má kostitřas, zajel do Modřan za panem Radou (specialista na Hydractive) a odjížděl zase s kočárem.
Jednou z výborných vlastností byla i možnost měnit světlou výšku, což mělo dvě praktické výhody: možnost zvednout podvozek na méně kvalitní komunikaci a (mnou častěji využívaná) možnost podvozek snížit. To je tzv. servisní poloha, se kterou se nesmí jezdit. Citroenáři vědí, ostatní snadno pochopí: pokud bylo třeba zaparkovat někde, kde hrozila botička, auto se snížilo a botičku jaksi nebylo možno namontovat, protože na to nebylo místo. Pro ilustraci obrázek:
Auto v nejnižší poloze
Takže z hlediska komfortu šlo skutečně o výjimečnou záležitost. Zajímavou zkušenost jsem později udělal v Cadillacu s jeho elektronicky řízeným odpružením Road Sensing Suspension. Nejen že bylo nehorázně drahé (jeden tlumič cca 45 tisíc Kč, druhovýroba neexistuje) a neumožňovalo změnu světlé výšky (pouze dofukováním zadních tlumičů byla stále stejná světlá výška udržována), ale v nejlepším případě fungovalo stejně dobře, jako Hydractive u Citroenu, v horším případě – zejména při přejezdu zpomalovacích prahů apod.) – byl komfort jízdy ještě slabší. Čili rozhodně bod pro Hydractive.
Vzhledem k tomu, jak byla Xantia nespolehlivá, jsem se od té doby začal Citroenům vyhýbat, takže nemám zkušenost s Hydractive III Plus, které se později montovalo do Citroenu C5. Co vím, tak mechanickou páčku pro změnu světlé výšky nahradila tlačítka, vyřešil se problém s tím, že po startu bylo třeba nějakou dobu čekat, než se systém natlakoval (to už uměly poslední Xantie, kde byla tzv. protipadací koule) a systém samotný měl být výrazně spolehlivější, než ten ve Xantii. Jízlivě dodám, že vzhledem k množství problémů, které starší systémy Hydractive měly, to by snad neměl být až takový problém.
Nemám zkušenost s magnetickými tlumiči, které Cadillac montuje nyní, ale zato mám zkušenost s Airmaticem, který mám ve svém Mercedesu. Opět platí, že v porovnání s Citroenem jde o systém poměrně drahý, na druhou stranu musím říci, že je to to nejlepší, co jsem dosud zažil. Změna tuhosti (ve třech stupních) znatelná, pohodlí špičkové, na zpomalovacích pruzích se to jen jemně zhoupne, na dálnici jak na létajícím koberci, prostě jednička s hvědičkou. A oproti Hydractivu navíc není změna komfortu při změně světlé výšky. V Xantii totiž při jízdě se zvýšenou světlou výškou docházelo k znatelnému snížení komfortu odpružení. To s Airmaticem neznám, ten perfektně tlumí vždy. Jo, jedna nevýhoda by se našla – nemá protibotičkovou polohu, pouze standardní či zvýšenou.
Ale pořád z toho platí, že mi Hydractive vychází jako druhý nejlepší systém odpružení. A teď ho Citroen posílá do háje. Co se to stalo? Ještě bych pochopil, že když se u Citroenu hodlají zaměřit na nákupní tašky, SUV a MPV, že pro Hydractive nebudou mít uplatnění. Vyklidili pole vyšší střední, kde byla C6, vyklízí pole střední třídy, kde byla C5. Stane se. Chápu, že pro nákupní tašky je Hydractive příliš velkým luxusem, za který lidé většinou nebudou ochotni platit.
Ale co jejich luxusní divize DS? Vždyť právě původní model DS, podle kterého se současná luxusní divize jmenuje, s hydropneumatickým odpružením přišel. Hydropneumatické odpružení tak nějak neodmyslitelně k luxusním citroenům vždy patřilo. Škoda, přeškoda. Ačkoliv beru, že vzduchové odpružení je lepší, stále si myslím, že Hydractive mělo co nabídnout. A Citroen se nasměřoval k bezpohlavímu image nákupních tašek, který se od ostatních podobných výrobců prakticky neodlišuje. No, nedá se nic dělat, zase je uzavřena jedna slavná kapitola historie automobilového průmyslu.
Trvalo to fakt dlouho. Moje lenost mi bránila opustit zastaralý a napůl nefunkční systém BLOG:CMS, takže se omlouvám všem za řídké aktualizace, nefunkční komentáře, chybové hlášky a spousty dalších nemilých věcí.
Frustrace z mizerného systému přebila mou lenost a nainstaloval jsem zbrusu nový WordPress. Povedlo se mi dokonce sehnat udělátko, kterým jsem přeimportoval všechny původní články i komentáře. Hurá. Díky všem za trpělivost.
Receptů na medovníky se povaluje všude plno. Některé recepty med prakticky nepoužívají (ano, to jsou ty recepty typu 100g cukru a 1 lžička medu), jiné mi přijdou takové křupanské „uvaříme Salko“, další jsou se zakysanou smetanou, prostě žádný mi pořádně nevyhovoval. Posbíral jsem znalosti všude možně a výsledkem je medovník, který rád dělávám. Je sice docela pracný, ale mé dcery ho mají velice rády, to se pak těžko odolává…
Jsou věci, kterým se pomalu zdráhám věřit. Na iDnes se objevil článek Sobotka vrací divné noční dary, což mi přišlo zajímavé k přečtení. V článku se píše o tom, že kandidátovi na prezidenta přišly tři platby od neznámého dárce, který se podepsal NEEX a Mirek Dušín, pardon, Přemysl Sobotka, je hodlá vrátit, protože se jedná o provokaci.
Pro ty, kdo nemají zkušenost s tím, jak „férově“ se slevové servery chovají, mám dnes jednu praktickou ukázku. Přímo z originálního Slevomatu. Ano, toho s velkým S a tím, který se chlubí kvalitou zákaznického přístupu. Toho Slevomatu, jehož ředitel Tomáš Čupr bezostyšně lže, jako když tiskne. Chcete důkaz? Tady je.
